Turzovka – slovenské Lurdy.
Nedaleko hranic s Českou republikou se nachází mému srdci nejmilejší a nejmalebnější vesnička, Korňa (Turzovka). Prožívala jsem zde bezmála idylické dětství. K vísce však nechovám vřelý cit jen proto, že ji spojuji se sladkým obdobím bezstarostného života, ale také z důvodu její naprosté jedinečnosti nadčasového i duchovního charakteru. Již více než padesát let je tento bod na mapě malého Slovenska uctíván jako poutní místo celosvětového významu, a to nejen stoupenci křesťanské víry. Nachází se se zde i Pramen Panny Marie lurdské na Turzovce.
Píše se rok 1958 a přesně sto let od zjevení Panny Marie v Lurdech se poprvé právě zde Matúši Lašutovi zjevuje nejsvětější žena lidské historie. Vzhledem k politickému režimu, který v té době v Československu panuje, dnes patrně nikoho nepřekvapí, že je nebohý prostý muž, přítomný tomuto zázraku, tehdejší státní mocí vězněn, souzen a vykázán do ústavu pro chorobomyslné…
Potřebu lidí čerpat lásku, dobro a věřit v ně však není možné zcela zlomit a umlčet – vždyť jde o jednu z nejpřirozenějších pohnutek našeho počínání. Po třikráte se opakujícím snu neměnného obsahu se další místní občan – Juraj Kavalek, který se vydává v únoru přebrodit řeku Kysucu a podle pokynů ze svých vidin udělených tajemnou zahalenou ženou objevuje snad nejpříhodnější symbol čistoty a svobody, jaký si jen lze představit – pramen vody…
Jako děvčátko jsem maminku, babičku i starší sourozence slyšela bezpočetkrát o pramenu se zázračnými a blahodárnými účinky vyprávět. Pravidelně pak přinášeli jeho léčivou vodu domů z výprav za touto legendou a tajemstvím opředenou pamětihodností. Mým nutkavým přáním bylo jít příště s nimi, ale musela jsem ještě povyrůst a zesílit, abych náročnou cestu zvládla. Stalo se tak nakonec, pokud si dobře pamatuji, v čase blízkém mým šestým narozeninám.
Nelhali mi, túra byla opravdu namáhavá a vyčerpávající, ovšem neskrotná dětská zvídavost překonala únavu. Asi po třech hodinách chůze jsem se dočkala – byli jsme v cíli! I v tak útlém věku jsem byla schopna pocítit dosud nepoznaný rozměr prožitku, neopakovatelnost zdejší atmosféry a nevšední směs přenádherných pocitů sotva popsatelné intenzity.
Obrázky na stromech naprosto souzněly s mou fantazií a promlouvaly ke mně jímavým, laskavým neslyšitelným hlasem. Voda, vytékající z úzkých rourek, budila rovněž dojem vlídného a šeptavého sdělení čehosi poklidně naléhavého. Po chvíli rajského odpočinku jsme počali nabírat do přinesených lahví zázračný pramen na první pohled nelišící se od jiných a vyvěrající z nitra úžasné a výjimečné hory Živčák. Vodu, která tolikrát uzdravila i ty, kteří se již nikdy uzdravit vlastně neměli…
Vrátili jsme se večer a já vyčerpaná výletem a bezpočtem zážitků okamžitě usnula. Tehdy jsem asi ani nemohla tušit, jak hlubokou vzpomínku jsem si toho dne jednou provždy vryla do paměti …
Už jsem konečně chápala, proč mají lidé, kteří se vody napijí, tak blažený pohled a výraz ve tváři. Pokaždé mi přišlo, že se jejich oči na okamžik změní, jako by byly zahaleny do vzácného roucha barvy modravého odstínu – podobného, jakým malíři zpodobňují právě čirou hladinu nebo nezkalený vodní proud.
Bydlím již delší dobu v Praze. Ale při každé návštěvě rodného kraje nevynechám jedinou příležitost znovu nabrat do dlaní pramen, kterému požehnala Ježíšova matka. Bůh ví, že jde o chvíli úplného a dokonalého naplnění mé mysli, srdce i duše. Zdena Švancarová
Odkaz na stránky – https://www.zivcakova.sk/pramene-vody/
Tímto milostným obrazem chci být nazvaná
Jsem Korunovaná Královna a Matka Korunovaného Syna.
Jsem třikrát zázračná Královna.
Jsem dcerou Otce.
Jsem nevěstou Ducha Svatého.
Jsem Matkou Syna.
Podívejte se na mě: Nosím znak (zářez) na krku jako znamení nenávisti lidí, kteří mě chtěli zasáhnout. Můj plášť není nikde připevněn – visí jen volně z pravého ramene, v každé chvíli schopný se nad Vámi rozvinout (spustit na Vás).
1. Kdo se před tímto milostivým obrazem modlí, nad ním rozvinu svůj plášť jako dcera Otce.
2. Kamkoliv se zanese tento obraz, v této místnosti zanechávám svůj plášť Já s vděčností nevěsty Ducha Svatého.
3. Kdo mě, kdekoliv se nachází, 9x vzývá slovy: Královno Turzovky, rozprostři svůj ochranný plášť nade mnou (nad nimi)! nad ním rovněž rozvinu svůj plášť, jako Matka Syna Božího.
Jako můj plášť kdysi tento milostný obraz chránil a utvořil nezranitelný prostor kolem něj, tak i já svým pláštěm utvořím posvátný prostor pro Vás. Vytvořím také stan, ve kterém sami se mnou přebýváte. Můžete se tam modlit, obětovat a přijímat Svátost Oltářní. Nezapomeňte však na Královnu, která pro Vás vytvořila tento chrám. V tomto prostoru můžete a musíte, když přicházíte v jakékoliv záležitosti své dary mýma rukama předávat Bohu. Zušlechtím Vaše dary, naplním je svými loučemi milostí. Předložím je Bohu za Vás. Bůh je přijme skrze mne. Ochráním Vás, jako kdysi tento milostný obraz, před nenávistí nepřátel a před vším zlem. Nepřenechám Vás plápolajícím plamenům, ale ponořím Vás do plamenů lásky. Zavedu Vás jako Královna a Matka ke Králi světa, mému Synovi. Budu se starat o Váš věčný Život, budu Vám rychle pomáhat.
Ó Maria, rozprostři svůj plášť, udělej z něj pro nás ochranu a štít, ať pod ním stojíme bezpečně, dokud bouřka neustane!
PATRONKO PLNÁ DOBROTY, VŽDY NÁS OCHRAŇUJ!