Osho Zen Tarot – Malá Arkána – mraky

05.09.2010 18:49


1.Eso mraků ( mysl ):
Vědomí

Z NEZNÁMA PŘICHÁZÍME a do neznáma jdeme. Přijdeme znovu; byli jsme tu už tisíckrát a ještě tisíckrát tu budeme.

Naše podstata je nesmrtelná, ale naše tělo, naše vtělení je smrtelné. Rámec, ve kterém se nacházíme, náš dům, tělo, mysl, to všechno jsou hmotné věci. Unaví se, zestárnou, zemřou. Avšak tvé vědomí, které Bodhidharma nazývá “ne-myslí” – Gautama Buddha také používal termín “ne-mysl” – je čímsi za tělem i myslí, je za vším; taková ne-mysl je věčná. Přijde, aby se vyjádřila, a zase odchází do neznáma.

Tento pohyb z neznáma do známého a ze známého do neznáma pokračuje věčně, dokud se někdo nestane osvíceným. Pak je tento život jeho posledním životem; pak se tato květina už zpátky nevrátí. Květina, která si uvědomila sebe sama se už nepotřebuje vrátit zpět do života, protože život není ničím jiným než školou, kde se učíme. Vyřešila svůj úkol, přesáhla sebeklam. Poprvé nepůjde ze známého do neznáma, ale do nepoznatelného.
Osho Bodhidharma, the Greatest Zen Master Kapitola 5

Komentář:

Na většině karet této barvy jsou postavy buď utrápené nebo jsou to karikatury, vliv mysli v našem životě je celkově buď utlačující, nebo zesměšňující. Avšak tato karta Vědomí zobrazuje obrovskou postavu Buddhy. Je tak obrovský, že přesáhl i hvězdy, a nad jeho hlavou je čistá prázdnota. Představuje stupeň vědomí, který je dosažitelný všem, kdo ovládnou svou mysl tak, že se stane naším služebníkem, tak, jak to má být.

Vytáhnout si tuto kartu znamená, že se ti nabízí krystalická jasnost osamoceně vyrůstající z hlubokého klidu v jádru tvé bytosti. Nesnažíš se již chápat věci rozumem – pochopení, které teď máš je existenciální, celistvé, v souladu s pulsem života samého. Přijmi ten velký dar a poděl se o něj.

2. Mraky (mysl) : Schizofrenie
ČLOVĚK JE ROZDĚLENÝ. Schozofrenie je normální stav člověka – alespoň nyní. V primitivní společnosti tomu možná bylo jinak, ale stovky let výchovy, civilizace, kultury a náboženství udělaly z člověka dav – rozpolcený, rozdělený, neslučitelný…

Ale protože tato rozpolcenost je proti jeho přirozenosti, jednota stále přežívá ukryta kdesi hluboko. Protože lidská duše je jenom jedna, může celá výchova narušit jen okraj člověka. Střed zůstává nedotčen – tak člověk pokračuje v životě. Jenomže jeho život se stal peklem.

Veškerým úsilím zenu je zvavit člověka této schizofrenie, zbavit ho rozdvojené osobnosti, rozpolcené mysli, stát se nerozděleným, sjednoceným, soustředěným, vykrystalizovaným.

Tak, jak teď jsi, nemůžeš říct, že jsi. Nemáš žádné bytí. Jsi jako tržiště – spousta hlasů. Když chceš říct “ano”, je u toho hned “ne”. Nemůžeš ani plně zašeptat “ano”…

Takto není možné být šťastný; zoufalství je přirozený následek rozdvojené osobnosti.
Osho Dang Dang Doko Dang, Kapitola 3

Komentář:

Postava na této kartě přináší nový nečekaný význam starého přirovnání “cítit se jako mezi dvěma mýnskými kameny”. My se však ocitáme přesně v téže situaci, když se zasekneme ve své nerozhodné a dualistické mysli. Mám se pustit rukama a padat hlavou dolů, nebo uvolnit nohy a padat po nohách? Mám jít sem nebo tam? Mám říct ano nebo ne? Ať už se rozhodneme jakkoli, vždy začneme přemýšlet jestli jsme se neměli rozhodnout jinak.

Jediným východiskem z tohoto dilematu je, bohužel, pustit se na obou koncích najednou. Z této situace se se nedostaneš tím, že ji vyřešíš psaním seznamů pro a proti nebo přivoláním své mysli na pomoc. Raději následuj své srdce, jestli ho najdeš. A když ho nemůžeš najít, prostě skoč – tvé srdce začne tlouci tak rycle, že nebude pochyb, kde ho máš.

3. Mraky (mysl) : Izolace
JSME ZOUFALÍ, protože jsme příliš ve své osobnosti. Co to znamená, když řeknu, že jsme příliš ve své osobnosti? A co se přesně děje, když jsme příliš ve své osobnosti?

Můžete být buď v existenci anebo v osobnosti – obojí najednou není možné. Být v osobnosti znamená být stranou, být oddělený. Být v osobnosti znamená být ostrovem. Být v osobnosti znamená nakreslit kolem sebe hraniční čáru. Být v osobnosti znamená dělat rozdíly mezi “tohle jsem” a “tohle nejsem”.

Osobnost je právě tato definice, hranice mezi “já” a “ne-já” – osobnost izoluje. A zmrazuje tě – už neplyneš.

Když plyneš, osobnost nemůže existovat. Proto se z lidí téměř staly kostky ledu. Nemají žádné teplo, žádnou lásku – láska je teplo a oni se lásky bojí. Když se jich dotkne teplo, začnou se rozpouštět a hranice zmizí. V lásce hranice mizí; zmizí i v radosti, protože ani radost není chladná.
Osho Zen: The Path of Paradox, Svazek 1, Kapitola 5

Komentář:

V naší společnosti bylo obzvlášť mužům vtloukáno do hlavy, aby neplakali, aby se tvářili hrdinsky, když je něco raní, a nedávali najevo svou bolest. Do této pasti se však mohou chtit i ženy a každý z nás může mít tu a tam pocit, že jediný způsob, jak přežít je uzavřít se vůči všem pocitům a emocím, abychom nebyli znovu zraněni. Když je naše bolest obzvlášť hluboká můžeme se ji dokonce pokoušet ukrýt i před sebou samými. Stáváme se přimrzlí a rigidní, protože hluboko uvnitř víme, že k tomu, aby se bolest znovu uvolnila a začala námi proudit, stačí jedna malá trhlinka v ledu.

Duhově zbarvené slzy na plačící tváři člověka na této kartě jsou klíčem k průlomu z této izolace. Jedině slzy mají sílu rozpustit led. Plakat je v pořádku a vy nemáte nejmenší důvod, abyste se za své slzy styděli. Pláč nám pomáhá pustit se vaší bolesti, umožňuje nám být citliví k sobě a podporuje uzdravování.

4. Mraky (mysl) : Odkládání
ODKLÁDÁNÍ JE ZKRÁTKA BLBOST. Zítra se také budeš muset rozhodovat, tak proč ne dnes? Myslíš, že zítra budeš o něco moudřejší, než jsi dnes? Myslíš, že zítra budeš živější, než jsi dnes? Myslíš si, že zítra budeš mladší než dnes, čerstvější než dnes?

Zítra budeš starší, budeš mít míň odvahy; zítra budeš mít víc zkušeností a budeš se snažit víc chytračit, se zítřkem se také přiblíží tvá smrt – začneš klopýtat a víc se bát. Nikdy nic neodkládej na zítřek. Protože kdo ví? Zítřek možná přijde, možná ne. Když se máš rozhodnout, rozhodni se hned teď.

Zubní lékař právě dokončil prohlídku mladé, hezké pacientky. “Slečno”, říká, “obávám se, že vám budu muset vytrhnout zub moudrosti!”

“Ach bože!” vykřikla dívka, “to bych radši měla dítě!”

“Dobrá” říká lékař, “rozhodněte se, abych podle toho mohl upravit křeslo”.

Rozhodněte se, neodkládejte všechno donekonečna.
Osho Dang Dang Doko Dang, Kapitola 8

Komentář:

Žena na tomto obrázku žije v šedivém světě pod neskutečnou, potrhanou oblohou. Oknem vidí všechny barvy, světlo a život, a ačkoli be se ráda protáhla rámem okna ven – jak naznačují duhové barvy na jejím límci – nedaří se jí to. V hlavě se jí honí příliš mnoho “co kdyby?”

Říká se, že zítřka se nikdy nedočkáš, ale ať se to říká sebečastěji, většina z nás má sklon zapomínat, v čem to doopravdy vězí. Ve skutečnosti je jediným výsledkem odkládání věcí dnešní nepříjemný a depresívní pocit, že jsme něco nedotáhli do konce a že jsme se někde “zasekli”. Jakmile se zbavíš myšlenek, které ti brání něco udělat hned, pocítíš úlevu a expanzi a budeš se divit, na co jsi tak dlouho čekala.

5. Mraky (mysl) : Srovnávání
SROVNÁVÁNÍ S SEBOU PŘINÁŠÍ PODŘÍZENOST a nadřízenost. Kdy ž nebudeš srovnávat, všechna podřízenost a nadřízenost mizí. Pak jsi, jednoduše tady jsi. Malý keř, nebo velký strom – na tom nezáleží; ty jsi sama sebou. Ty jsi potřebná.

Každé stéblo trávy je stejně potřebné jako ta největší hvězda. Bez toho stébla by byl Bůh míň, než je. Kukání je stejně důležité jako Buddha; svět by byl méně, byl by chudší, kdyby kukačka zmizela.

Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Všechno je potřebné a všechno do sebe zapadá. Je to organická jednota: nikdo není výš a nikdo není níž, nadřazený ani podřízený. Všichni jsou nesrovnatelně jedineční.
Osho The Sun Rises in the Evening, Kapitola 4

Komentář:

Kdo ti řekl, že bambud je krásnější než dub, nebo že dub je cennější než bambus? Myslíš, že dub by chtěl mít kmen stejně dutý jako bambus? Žárlí sned bambus na dub, protže je větší a na podzim mění barvu listí? Samotná myšlnka, že by se dva stromy vzájemně srovnávaly, je směšná, ale pro nás lidi je vymanění se z tohoto starého zvyku velmi obtížné.

Přiznejme si, že vždycky bude někdo, kdo je krásnější, nadanější, silnější, nebo zdánlivě šťastnější než ty. Zároveň tu také vždycky budou ti, kteří na tom ve všech směrech budou ještě hůř než ty. Cesta k nalezení sebe sama nespočívá v tom, že se budeš srovnávat s druhými, ale v naplňování tvého potenciálu tím nejlepším možným způsobem.

6. Mraky (mysl) : Břemeno
OPRAVDOVÝ ŽIVOT člověka je cesta, na níž se zbavuje lží, jež mu vnutili druzí. Vysvlečený, nahý, přirozený, je člověk tím, čím je. Je to záležitost bytí, ne stávání se. Lež se nemůže stát pravdou, osobnost se nemůže stát tvou duší. Neexistuje žádný způsob, jak z nepodstatného udělat podstatné. Nepodstatné zůstane nepodstatným, podstatné zůstane podstatným, nelze je zaměňovat. A úsilí dosáhnout pravdy není nic jiného, než vytváření ještě většího zmatku.

Pravdy nemůže být dosaženo. Nelze jí dosáhnout, ona už tady je. Stačí, když se zbavíme lží.

Veškeré úsilí a účely a ideály a cíle a ideologie, náboženství a nápravné a zlepšovací systémy jsou lži. Dej si na ně pozor. Uvědom si skutečnost, že to, jak jsi, je lež. Zmanipulovaný, zkultivovaný ostatními. Usilování o pravdu jen rozptyluje a něco odsouvá. Je to způsob, jak se lži skrývají.

Podívej se na tu lež, pozorně se podívej na lživost své osobnosti. Protože uvidět lež znamená ji zastavit. Přestat lhát znamená přestat hledat jakoukoli pravdu – není proč. V okamžiku, kdy lež zmizí, je tu pravda v celé své kráse a zářivosti. Lži zmizí, jakmile je uvidíme, a to, co zbyde, je pravda.
Osho This Very Body The Buddha Kapitola 6

Komentář:

Když neseme ten náklad všeho, co bychom měli nebo neměli dělat, který nám naložili druzí, budeme za chvíli jako tato otrhaná postava, jež se všemi silami snaží vydrápat nahoru. “Rychleji, zaber, ať už jsi nahoře!”, pokřikuje na něj pomatený tyran s panovačným kohoutem na hlavě, kterého nese na ramenou.

Jestli ti v těchto dnech život připadá jako jeden velký zápas od kolébky do hrobu, pak možná přišla vhodná doba pokrčit rameny a zkusit, jaké je chodit bez těch dvou na zádech.

Máš své vlastní hory k dobývání, své vlastní sny ke splnění, ale nikdy nebudeš mít dost energie k jejich dosažení, dokud se neuvolníš ode všech očekávání, kterými tě zahrnuli druzí a ty je teď považuješ za své. Je možné, že existují jen v tvé mysli, ale to neznamená, že tě nemohou strhnout k zemi.

Je na čase si odlehčit a poslat je jejich vlastní cestou.

7. Mraky (mysl) : Politika
Každý pokrytec, který dokáže dobře předstírat, se může stát vaším politickým vůdcem, může se stát i vaším knězem. Vše co potřebuje je pokrytectví, mazanost a fasádu, za kterou skrývá svou tvář.

Vaši politici žijí dva životy, vaši kněží žijí dva životy – jeden přede dveřmi, druhý za dveřmi. A život za dveřmi je jejich reálný život. Jejich úsměvy přede dveřmi jsou falešné, jejich tváře vyhlížející tak nevinně jsou pouze předstírané.

Pokud chcete vidět realitu jejich života, musíte je vidět z jejich strany dveří. Tam ukazují svou nahotu, stejně jako kněží.

Jsou to dva druhy mazaných lidí, kteří ovládají společnost. Rychle zjistíme, jak ovládají lidstvo – činí je slabým, vnucují mu pocit viny a neschopnosti. Ničí lidskou důstojnost, obírají je o všechnu slávu, ponižují je. Nacházejí jemné cestičky ponížení – nutí lidi, aby se ponižovali sami, sami ničili svou důstojnost. Učí je jistému druhu pomalé sebevraždy.
Osho Bílý lotos, Kapitola 10

Komentář:

Poznáváš tohoto muže? Všichni, ale zejména nevinní a upřímní, mají ve své mysli cosi z politiků ukryto. Ve skutečnosti sama mysl jedná jako politik. Je pro ni přirozené plánovat, budovat schémata a pokoušet se manipulovat situace a osoby tak, aby dostala to co chce. Zde je mysl představována hadem, pokrytým mraky a “mluvícím rozeklaným jazykem”. Důležitým faktem v projevu této karty je fakt, že obě tváře jsou falešné. Sladká, nevinná maska říkající “důvěřuj mi”, stejně jako nepřátelská, jedovatá maska tvrdící “mám s tebou své záměry”. Politikové nemají skutečnou tvář. Celá ta hra je lež.

Dobře se na sebe podívej, zda také nehraješ tuto hru. To, co uvidíš, může být bolestné, nikoli však natolik bolestné jako pokračování hry. Tato hra neprospívá zájmům žádné osoby, nejméně pak tvým zájmům. Cokoli, čeho dosáhneš touto cestou, se ti může v rukou rozpadnout na prach.

8. Mraky (mysl): Vina
TENTO OKAMŽIK… tady a teď… je zapomenuto, jakmile začneš přemýšlet o svém výkonu. Když se probudí mysl, toužící po úspěchu, ztrácíš kontakt s rájem, ve kterém jsi. Je to jeden z nejvíce osvobozujících přístupů: osvobodí tě hned teď! Zapomeň vše o hříchu, zapomeň vše o svatosti; obojí je hloupost; obojí zničilo všechny radosti lidstva.

Hříšník se cítí být vinen, takže je jeho radost ztracena. Jak se můžeš radovat ze života, když máš neustále pocity viny? Když se pořád chodíš do kostela zpovídat, že jsi tohle a tamto udělala špatně a zase špatně… zdá se, že se celý tvůj život skládá jen z hříchů.

Jak pak můžeš mít radost ze života? Není přece možné mít ze života potěšení. Staneš se těžkou, zatíženou. Za krkem máš jako kámen uvázanou vinu, drtí tě, nenechá tě tančit. Může snad vina tancovat, zpívat? Může snad vina milovat? Může vůbec vina žít?

Ta, která si myslí, že něco dělá špatně je vinna, zatížena, mrtvá aniž zemřela, vkročila již do svého hrobu.
Osho Take it Easy, Svazek 1, Kapitola 3

Komentář:

Vina je jednou z nejdestruktivnějších emocí, které se nás mohou zmocnit. Když někomu ublížíme nebo půjdeme proti své vlastní pravdě, budeme se samozřejmě cítit zle. Ale nechat se přemoci vinou je jako pozvat si na návštěvu migrénu. Skončíme natolik obklopeni sužujícími mraky pochybností o sobě a pocitů bezcennosti, že už neuvidíme žádnou krásu a radost, kterou se nám život snaží nabídnout.

Všichni toužíme po tom být lepší – víc milující, víc bdělí, víc pravdiví sami k sobě. Ale budeme-li se trestat za každý nezdar pocitem viny, skončíme zajati v kruhu zoufalství a beznaděje, jež nás zbaví jakékoli jasnosti ohledně sebe a situací, s nimiž se setkáme. Tak, jak jsi, jsi absolutně v pořádku a stejně tak je absolutně přirozené když občas sejdeš z cesty. Vezmi si z toho ponaučení a jdi dál, využij tuto lekci k tomu, abys neudělala stejnou chybu znovu.

9. Mraky (mysl) : Smutek
PAMATUJ SI, že tato bolest tu není od toho, abys byl smutný. V tom se mnozí lidé mýlí… tato bolest je tu jen proto, aby ses stal bdělejším – protože se lidé stávají bdělými až tehdy, když se jim šíp zabodne se hluboko do srdce a zraní je. Jinak se bdělými nestanou.
 
Když je život snadný, pohodlný, příjemný, kdo by se staral? Komu by se chtělo být bdělým? Když vám ale zemře přítel, existuje určitá možnost. Když se s tebou rozejde tvá žena – a ty jsi úplně sám uprostřed temných nocí. Tolik jsi ji miloval a vsadil jsi všechno, co jsi měl a najednou, z ničeho nic, je pryč. Plakat ve své osamělosti je příležitost, která ti, když ji využiješ, může pomoci k uvědomění. Ten šíp bolí: můžeš ho využít.
 
Bolest tu není proto, abys byl zoufalý, je zde proto, aby tě učinila bdělejším. A když jsi bdělý, zoufalství zmizí.
Osho Take it Easy, Volume, 2 Chapter 12

Komentář:

Na této kartě můžeme vidět obraz Anandy, bratrance a žáka Gautamy Buddhy. Byl Buddhovi neustále po boku, připraven vyplnit každé jeho přání po celých dva a čtyřicet let. V příběhu se praví, že když Buddha zemřel, Ananda u něj stále seděl a plakal. Ostatní žáci ho kárali, že nic nechápe: Buddha zemřel zcela naplněný; měl by se tedy radovat. Ale Ananda řekl: “Nepochopili jste mne. Nepláču kvůli němu, ale kvůli sobě, protože po všechna ta léta jsem byl neustále po jeho boku a stejně jsem ničeho nedosáhl.” Ananda zůstal vzhůru celou noc, hluboce meditoval a prociťoval svou bolest a smutek. Říká se, že do rána byl osvícen.

Období velkého smutku se také může stát obdobím velké transformace. Aby však k takové transformaci mohlo dojít, musíme jít hluboko, až k samotným kořenům naší bolesti a prožít ji takovou, jaká je, bez obviňování a sebelítosti.

10. Mraky (mysl): Znovuzrození
V ZENU PŘICHÁZÍŠ ODNIKUD a jdeš NIKAM. Jseš tady a teď, nepřicházíš ani neodcházíš. Všechno tě míjí; tvé vědomí to odráží, a s ničím se neztotožňuje.

Když lev řve před zrcadlem, myslíš si, že řve zrcadlo? Nebo když lev odejde a přijde dítě a tančí, zrcadlo hned zapomene a tančí s dítětem – myslíš si, že zrcadlo s dítětem tančí? Zrcadlo nedělá nic, jednoduše všechno odráží.

Zvé vědomí je pouhé zrcadlo.

Ty nepřicházíš, ani neodcházíš.

Věci přicházejí a odházejí.

Jsi mladá, jsi stará; jsi živá, jsi mrtvá.

Všechny tyto stavy jsou jen odrazem ve věčném rezervoáru vědomí.
Osho Live Zen, Svazek 2, Kapitola 16

Komentář:

Tato karta zobrazuje vývoj vědomí, jak ho popsal Friedrich Nietzche ve své knize “Tak pravil Zarathustra”. Mluví o třech stupních: o velbloudu, lvu a dítěti. Velbloud je ospalý, spokojený sám se sebou. Žije v sebeklamu, že je vrcholkem hory, ale ve skutečnosti je natolik v zajetí názorů jiných, že má jen stěží nějakou vlastní energii.

Z velblouda se vnořuje lev. Když si uvědomíme, jak nás život míjel, začneme se požadavkům druhých bránit. Vystupujeme z davu, sami a hrdí a vykřikujeme svou pravdu. Tím to ale nekončí.

Nakonec povstane dítě, jež není ani svolné, ani vzdorovité, ale nevinné a spontánní a věrné svému bytí.

Ať jsi nyní v jakémkoli z těchto rozměrů – ospalá, deprimovaná nebo řvoucí a vzpurná – věz, že se to vyvine v něco nového, když to dovolíš. Je čas pro růst a změnu.

11. Páže mraků: Mysl
TAK TAKHLE TO VYPADÁ V TVÉ HLAVĚ: kladky a páky a spousta dalších podivných věcí, které jsi posbíral všude možně. Tak malá hlava… a nezbývá ani kousek místa k žití! A to smetí se ti tam neustále převaluje, hlava se ti točí a zamotává – zaměstnává tě. Jen si pomysli, jaké myšlenky se ti honí v hlavě.

Jednou se na to posaď, zavři za sebou dveře a půl hodiny piš, cokoli ti projde myslí, a pochopíš, co tím myslím, že budeš děním ve své mysli překvapen. Zůstává to v pozadí, je to všudypřítomné, obklopuje tě to jako mrak.

S takovým mrakem nemůžeš poznat realitu: nemůžeš dosáhnout duchovního vnímání. Ten mrak musí pryč. A zmizí jen na základě tvého rozhodnutí zbavit se ho. Ty na něm lpíš – ten mrak se o tebe nezajímá, to si zapamatuj.
Osho The Sun Rises in the Evening, Kapitola 9

Komentář:

Přesně to se stane, když zapomeneme, že mysl má být naším sluhou, a necháme jí řídit celý náš život. Hlava plná mechanismů, pusa vztekle a nepříčetně mele a celá okolní atmosféra je znečištěná zplodinami z této továrny názorů a argumentů. “Počkat,” říkáte, “mysl z nás přece dělá lidi, je zdrojem celého pokroku, všech velkých pravd”.

Jestli tomu věříte, udělejte následující pokus: Zavřete dveře svého pokoje, zapněte diktafon a dejte si totální souhlas říci cokoli, co vám právě přijde “na mysl”. Když opravdu necháte vyjít ven vše bez jakékoli cenzury a úprav, budete udiveni, kolik smetí z vás vypadne.

Páže mraků ti naznačuje, že se někdo zasekl “někde v hlavě”. Ujisti se, že to nejsi ty.

12. Rytíř mraků (ovládnutí mysli) : Bojování
CHVÍLI JE TO TADY A HNED ZASE PRYČ. Chvíli jsme tady a hned zase nejsme. A kvůli té chvíli naděláme tolik povyku, tolik násilí, ambicí, boje , konfliktů, zloby, nenávisti. Jen kvůli té chvilce! V čekárně na nádraží – a tolik povyku: bojujeme, ubližujeme si, snažíme se vlastnit a ovládat a dominovat – manipulovat lidmi. A pak přijede vlak a ty navždy zmizíš.
Osho Take it Easy, Svazek 1, Kapitola 13

Komentář:

Postava na této kartě je zcela zakrytá brněním. Je vidět jenom zuřivý ppohled a zbělané klouby na zaťatých pěstích. Když se na brnění podíváme zblízka, uvidíme nespočet tlačítek – jen vybuchnout, sotva se jich někdo dotkne. V pozadí vidíme stínové divadlo, které se odehrává v mysli muže – dvě postavy, bojující o zámek.

Výbušná nálada nebo doutnající zuřivost často maskují hluboký pocit bolesti. Myslíme si, že když lidi zastrašíme, můžeme se vyhnout ještě horšímu zranění. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Tím, že svá znamení skrýváme pod brněním, bráníme jejich zahojení.

Tím, že útočíme na druhé se bráníme přijímání tolik potřebné lásky a výživy. Jestliže na vás tento popis sedí, je na čase složit zbraně. Máte k dispozici tolik lásky, jenom ji nechat vstoupit. Začněte tím, že odpustíte sami sobě: stojíte ze to.

13. Královna mraků: Morálka
BODHIDHARMA… dalece přesahuje moralisty, puritány, takzvané dobré lidi, dobráky. Dotkl se jádra tohoto problému.

Dokud nejsi vědomá, je veškerá tvoje morálka faleš, celá tvoje kultura je jen tenká vrstva, kterou může kdokoli zničit.

Ale když tvá morálka vzejde z tvého uvědomění, ne z nějaké disciplíny, pak půjde o něco docela jiného. Potom budeš v každé situaci reagovat na základě svého uvědomění. A cokoli uděláš, bude dobré.

Uvědomění nemůže udělat nic špatného. V tom je ta nejvyšší krása uvědomění, že cokoli z něj vzejde, je jednoduše krásné a správné bez jakéhokoli úsilí a nacvičování.

Takže spíš než listí a větve usekni nejdříve kořen. Je jen jediný způsob, jak useknout kořen: být bdělá, vědomá a uvědomělá.
Osho Bodhidharma, The Greatest Zen Master, Kapitola 15

Komentář:

Morálka natlačila všechnu životní mízu a energii do úzkých hranic své mysli. Nemůže v ní proudit,takže se z ní opravdu stala vyschlá haluz. Celé její chování je vždy řádné, škrobené a upjaté, vždy je připravena vidět každou situace černobíle, stejnou má brož i na krku.

Královna mraků číhá v mysli každého, kdo byl vychováván ve strnulých názorech o dobrém a špatném, hříchu a ctnosti, přijatelném a nepřijatelném, morálním a nemorálním. Je důležité mít na paměti, že všechny tyto rozsudky naší mysli jsou výsledkem naší podmíněnosti. A ať se jejich očima díváme na sebe či na druhé, vždy nás oddělují od zážitku krásy a božství uvnitř.

Teprve tehdy, když se osvobodíme z klece naší výchovy a dosáhneme pravdy vlastního srdce, můžeme začít vidět život takový, jaký doopravdy je.

14. Král mraků : Sebeovládání
LIDÉ, KTEŘÍ SE OVLÁDAJÍ, jsou stále nervózní, protože hluboko v nich se stále ukrývá zmatek. Když se nekontroluješ, jsi volně plynoucí a živý, pak nejsi nervózní. O nervozitě nemůže být ani řeč – ať se děje, co se děje. Od budoucnosti nic neočekáváš, nebereš na sebe žádné role. Tak proč bys měl být nervózní?

K tomu, abychom udrželi naši mysl pd kontrolou, musíme být neustále tak chladní a zmrazení, aby do našich končetin, do našeho těla nemohla proudit žádná životní energie. Kdyby energie mohla volně proudit, vyplavalo by všechno potlačování na povrch. Proto se lidé naučili, jak být chladnými, jak se dotýkat druhých, aniž by se jich dotkli, jak vidět druhé a přesto je nevidět.

Lidé žijí v otřelých frázích – “Ahoj! Jak se máš?” Nikdo tím doopravdy nic nemyslí. Používáme tyto fráze, abychom se vyhnuli opravdovému setkání. Lidé se nedívají druhým do očí, nedrží se za ruce, nesnaží se vnímat energii druhého, nedovolí si její výměnu – moc se bojí, jen se to vše nějak snaží zvládnout, studeně a mrtvě, jako ve svěrací kazajce.
Osho Dang Dang Doko Dang, Chapter 5

Komentář:

Sebeovládání a kontrola mají zajisté své místo i čas, ale když je necháme řídit náš život, skončíme zcela ztuhlí. Postava na kartě je ze všech stran sevřená úhly pyramidových útvarů. Světlo se na lesklých plochách blyští a odráží, ale neproniká dovnitř. Vypadá, jako kdyby byl téměř mumifikovaný uvnitř struktury, kterou si kolem sebe vystavěl. Zaťaté pěsti a prázdný, takřka slepý pohled. Spodní část jeho těla pod stolem tvoří špičku nože, ostří, které řeže a odděluje. Jeho svět je uspořádaný a dokonalý, ale není živý – nemůže do něj vstoupit žádný projev spontánnosti nebo zranitelnosti.

Král mraků nám připomíná, abychom se zhluboka nadechli, povolili kravatu a brali věci s nadhledem. Když uděláme chybu, je to pořádku. Když se nám věci trochu vymykají z rukou, pravděpodobně nám to naordinoval lékař. Život je přece mnohem víc, než mít vše pod kontrolou.

Zdroj: Osho Zen Tarot

Více zde: https://www.vykladvestby.com/news/osho-zen-tarot-mala-arkana-mraky/

Tags: No tags

Comments are closed.